Mac Mamini, díl pátý

Po delší době jsem sepsal pár novinek z jedné chaloupky, kam doputoval produkt z Cupertina. Jsem rád, že se mamina s minim skamarádila a klape jim to. Já tedy rád jsem, ne už tak rodičů Labrador, který dostává se zpožděním najíst a o vycházky už se naučil říkat. Žádné zásadnější problémy co se systému týče za celou dobu nenastaly. I když jeden by tu vlastně byl byl. Můj otec...

Po několika dnech začal kolem máminýho japka kroužit jako sup. Je potřeba zdůraznit, že on vlastní notebook Acer s Windows Vista. A je to starej ješita. Jak už to tak bývá, maminu ke svému Aceru nechtěl pustit a střežil ho jak oko v hlavě. To byl vlastně také jeden z důvodů, proč jsem mini mamině pořídil. Po týdnu mu ale začalo vrtat hlavou, co to s jeho drahou polovičkou nastalo za změnu. Nejdřív vždy jen prolétnul jakoby nenápadně za židlí kde máti seděla a brouzdala Internetem. S výrazem chameleona který jedním okem kouká na kořist a druhým na cestu aby do něčeho nenarazil a neprozradil se, se cestou pro jedno lahvový seznamoval s tim "éplem" co leží na stole. Všiml jsem si toho pokaždé, když jsem byl u rodičů na návštěvě. Po pár dnech bylo viděl v jeho očích štěstí, když mohl přijít k Applu oficiálně. To bylo většinou ve chvíli, kdy potřebovala máti s něčím poradit a jako že na pomoc přišel i táta. Po dalších dnech už jsme začali mít vážné podezření, že na počítač potají leze i on. Výsledkem je to, že jsou na minim dnes dva účty a Acer leží v koutě. Druhá duše se chytila. Podotýkám, že ani máti ani táta nejsou metrosexuálové a neberou Apple jako něco čím by se chtěli odlišovat. Když otec jednou v hospodě prohlásil, že jim synátor koupil "épla", všichni se nejdřív podívali na to, kolik má na lístku čárek, a pak pokračovali v politickém komentáři zpráv běžících v televizi nad výčepním pultem. Troufám si říct, že to nejsou ani ovce a že jim je v podstatě celej "épl" úplně šumák. Jednoduše je to zářný příklad toho, jak si lidi získá hlavně systém OS X. Získá tak, že práce na něm není nutnost kterou je potřeba podstoupit aby člověk dosáhl svého cíle, ale naopak, že mnohdy bývá i samotná práce s Lepardem příjemným cílem.

Potvrdila se mi také věc, kterou jsem již zmínil v jednom z předešlých dílů. Krkolomnost CZ aktualizací. V týdnu kdy rodiče odjeli mimo dům jsem přišel k počítači, pustil ho a v Dashboardu jem měl na Stickies jasné vzkazy: "...něco mi tam zmizelo a něco mi tam přibylo a nevím jak to dát pryč. Tak se na to podívej prosím. Jo a nezapomeň zalít kytky..." V Safari v Bookmarku kde mám odběr RSS CZ aktualizací bylo číslo 5. Jejich instalace pro člověka co nesedí u počítače každý den je opravdu k vzteku. Nevíte, jestli stačí stáhnout pouze onu aktualizaci, nebo nejdřív originál US verzi a tu až pak přeinstalovat lokalizací... No a co už vlastně lokalizováno bylo a co ne, a jaká verze vůbec v počítači v současné době je? Prosím, Apple, dej do Snow Leoparda podporu našeho rodného jazyka! V tom případě nebudu mít už prakticky co řešit. Opět musím vyzdvihnout neuvěřitelně komfortní práci se vzdálenou plochou přes iChat. Zachránila mi již mnohokrát zbytečnou cestu k rodičům a vše jsem vyřešil z klidu svého domova. Bez sekání, bez trhání, bez errorů....Apple.